Kdo byl zakladatel František Plíva?

František Plíva se narodil 17. května 1937. Svého otce nikdy nespatřil, vyrůstal s německou matkou Pavlou Andrle a s osm let starší sestrou Teou. Válečná léta prožil pod laskavým dohledem svého dědečka, po kterém se nakonec rozhodl nadaci pojmenovat. 

Po skončení války přišla rodina o nově postavený funkcionalistický dům na dnešní Lidické ulici a byla nucena se přestěhovat do vlhkého a temného skladu dědečkovy fabriky.

V padesátých letech se František Plíva aktivně zapojil do budování nových, českých Svitav. Zúčastnil se také svazáckých divadelních a muzikantských kroužků. Hrál na basu v souboru lidové hudby a v tanečním orchestru. Právě orchestr se stal jeho životní vášní a v pozdější emigraci i prací.

Po maturitě na tehdy ještě jedenáctileté střední škole se stal na krátký čas technických kresličem ve Vigoně a později mzdovým účetním ve Svitapu. Současně po večerech hrával v taneční restauraci Split. V roce 1958 odešel do Brna studovat konzervatoř, konkrétně pak hru na kontrabas. V uvolněnějších šedesátých letech studoval dálkově hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Současně s tím pracoval jako asistent ve Smetanově muzeu v Praze.

Srpen 1968 prožíval František Plíva v Praze. V té době jezdil do ciziny s muzikanty jako tlumočník.

Osudového dne 21. srpna měl zrovna hosty, muzikanty z Německa, které pak doprovázel do Rakouska. Sám František v jednom z rozhovorů tento den popisoval. "Měl jsem pas i výjezdní doložku. Jel jsem s přáteli na hranice, všude byl velký chaos. Nakonec jsem se rozhodl, že vycestuju s nimi a v Čechách nechám vše za sebou. V Českých Budějovicích jsme zjistili, že je už otevřený jenom jeden hraniční přechod. Celník mě ale zadržel, protože mi chybělo rakouské vízum. A ten nejmenší četník povídá, tak ho ještě pustíme. Hned za hranicemi jsem si jako zapřísáhlý nekuřák musel zapálit cigaretu, jak jsem byl nervózní".

Když ve Vídni vrcholila vlna protestů proti okupaci Československa, byla na několik minut zastavena doprava a František s československou státní vlajkou mával na hlavní křižovatce do čtyř světových stran, aby dal najevo světu své vlastenectví. Fotografie mladého exulanta oběhla všechny rakouské deníky

21. srpna 1968 tedy emigroval do Vídně a poté se přestěhoval do Německa za sestrou Teou. O životě v Německu se moc zpráv nedochovalo. František pracoval od ledna 1969 jako manažer významného komorního orchestru v Mnichově. S ním cestoval po celém světě, poznával mnoho kontinentů, zemí a zajímavých lidí. Z dochovaných dopisů je zřejmé, že se v Mnichově necítil dobře, a tak navzdory dobré práci po sedmi letech město ze zdravotních důvodů opustil.

V osmdesátých letech pracoval v reklamní agentuře a obchodoval s realitami v západním Berlíně. Právě v Německu se seznámil s činností neziskových organizací a postřehl, jak cenným pilířem pro demokratickou společnost jsou. V emigraci se též začal zajímat o meditaci a jógu. Pracoval na svém seberozvoji a rozšiřoval svůj vnitřní i vnější obzor.

Když se po roce 1989 vrátil do rodné vlasti, rozhodl se, že skloubí dvě věci - své životní zkušenosti a odkaz svého dědy. Po krátkém pobytu v Praze se přemístil do Svitav a zde 28. října 1990 založil Nadaci Josefa Plívy.

Od historie až do současnosti

Jak jsme již výše zmínili Nadace Josefa Plívy byla založena Františkem Plívou ve Svitavách dne 28. října 1990 a nese název po jeho dědečkovi, významném svitavském továrníkovi a mecenáši, Josefu Plívovi. Založení nadace právě 28. října je symbolické. V tento den roku 1918 byla vyhlášena Československá republika a ve Svitavách tak došlo k posílení české menšiny.

Ve statutu Nadace Josefa Plívy je doslova psáno, že vznikla za účelem podpory vzdělání a kultury, zakládání a prohlubování mezinárodních styků, zejména pro mladou generaci občanů svitavského okresu, spolupráce při rekonstrukci historického jádra města Svitav, zlepšování životního prostředí ve Svitavách a kooperace s dalšími institucemi v charitativní oblasti.

Pro potřeby nadace byl zrekonstruován dům na náměstí Míru. 16. září 1998,  za plného fungování Nadace Josefa Plívy, přišlo něco, s čím nikdo nepročítal. Při opravách na sousedním domě se vznítil požár a zlikvidoval téměř celou střechu Nadačního domu a poničil velkou část podkrovních místností. František Plíva tak musel začínat znovu od začátku. V druhé fázi rekonstrukce bylo nakonec vytvořeno pět pater, která ve výsledku vyhovují nadační činnosti daleko lépe.

Interiér domu procházel neustále citlivou úpravou. František Plíva se ukázal jako milovník všeho historického a architektonicky pěkného. V přednáškové místnosti je položena dlažba z kostela na náměstí, v přízemí v tanečním sále pak v roce 2005 přibyly taneční parkety z hotelu SLAVIE. Místnosti oddělují dveře z místní školy. Další dveře jsou zase zachráněny z valníku při bourání starých domků na předměstí. Ve světlíku renesančního nadačního domu vystavěného v renesančním slohu plavou rybky a nad nimi ční zachovalá vitráž se starým dřevěným ciferníkem. Stěny chodeb a přednáškového sálu, který (jak už název napovídá) je využíván k přednáškám, vernisážím, koncertům či výstavám lemují fotografie, umělecké artefakty a obrazy od místních umělců, především pak malíře Petra Markušice, kterého si František velmi oblíbil.

Stálé místo má v nadačním domě také výtvarný kroužek, který vede Stáňa Plívová. Tento kroužek působí v Nadačním domě od r. 1995. Nejzdařilejší kresby dětských umělců jsou pravidelně vystavovány nejen v prostorách nadace, ale i na jiných místech ve Svitavách. 

Prakticky od založení nadace se zde konají různé turnaje, výstavy, semináře, koncerty, festivaly a mnoho dalších kulturních, seberozvojových a osvětových akcí. Scházel se zde spolek kaktusářů, Klub českých turistů a Spolek anonymních alkoholiků. Na pozvání zakladatele Nadační dům navštívila řada známých osobností z různých oblastí společenského života. První akcí mezinárodního typu byl v roce 1993 seminář "Jak funguje tržní ekonomika" za účasti japonské delegace. 

V říjnu 1995, při příležitosti 5. výročí od založení, zde proběhla výstava studentů Akademie výtvarných umění v Praze s hostem prof. Milan Knížákem, bývalým ředitelem Národní galerie. V listopadu 2000 zde vystoupil Symfonický orchestr konzervatoře v Brně. 

Po smrti Františka Plívy jsme v roce 2014 část prostor pronajali za zvýhodněných podmínek organizaci Děti patří domů z.s., jejímž cílem je podporovat a rozvíjet náhradní rodinnou péči a hostitelskou péči. Byl to prostor, kde původně pan Plíva bydlel. Nyní tyto prostory Skofky, jak ji pojmenovali, využívá DPD z.s. jen pro respitní činnost, takže se možnosti akcí ve Skofce rozšířily. V prostorách Nadačního domu probíhali či probíhají zkoušky studentského divadla DOMA, setkání charity Polička, víkendové akce mezinárodní studentské organizace YFU, koncerty ZUŠ, nejrůznější zájmové aktivity jako jsou například jóga, čchi-kung, meditace, tanec, zkoušky hudební skupiny Paraplet a pěveckého souboru Ženy zpěvné, mužské a ženské kruhy, SWAP bazary, pravidelné akce Střediska volného času Tramtáryje, festival Struny v podloubí ve spolupráci se Střediskem kulturních služeb Svitavy nebo také seberozvojový festival Body Mind Spirit. Výstavy, koncerty, besedy, taneční a rukodělné workshopy, kurzy vaření nebo veřejné sbírky. Setkání československé didgeridoo scény, hudební jamy, terapeutická setkání i léčivý kruh přátel Bruna Gröninga.

Do budoucna bychom rádi rozšířili naše aktivity v oblasti dobrovolnické činnosti, terapií, rozvoje a osvěty. 

Video bonus

V odkaze níže shlédněte záznam z předávání cen svitavského klubu Laurus Františku Plívovi z r. 2004. Mimo jiné je v něm zmíněna i historie nadace.

https://www.youtube.com/watch?v=RnWv8c9y-GE